Novinky

Dosud bylo v lidské populaci známo 6 koronavirů, čtyři běžné, způsobující nezávažné infekce dýchacích cest a dva další ze skupiny betakoronavirů, které byly schopné u člověka způsobit i těžkou nákazu s možným smrtelným průběhem známé jako SARS a MERS. Nový koronavirus 2019-nCoV je z nich podle analýz nejvíc podobný na virus SARS. Výskyt podobného viru se v minulosti zjistil u netopýrů, proto lze právě je považovat za hlavní přírodní rezervoár nových koronavirů.

Jak se přenáší?
Nejvýznamnější způsob přenosu je teď vzdušnou cestou, který je pro viry nejjednodušší a současně pro člověka nejhůře kontrolovatelný. Hlavní vstupní branou jsou ústa a nos, vyskytly se však případy nákazy i u osob používajících roušku chránící horní cesty dýchací, proto se uvažuje i o možném přenosu přes sliznici očí. Pokud by se to potvrdilo, znamenalo by to nutnost používat taky ochranné brýle. Dále je nutné zjistit, jestli se nový koronavirus nepřenáší i pohlavním stykem a jestli se nevylučuje stolicí, což by umožňovalo šíření i cestou odpadních vod. Podle toho se následně upřesní, jaká další preventivní opatření jsou nezbytně nutná.

Pracuje se na výrobě očkovací látky?
I když čínské i mezinárodní vědecké instituce zahájily aktivity vedoucí k přípravě vakcíny proti nové koronavirové infekci, její vývoj bude trvat minimálně 4 měsíce a další nezbytné testování účinnosti i bezpečnosti následně ještě delší dobu. V klíčovém období prvních měsíců epidemie proto možnost preventivního očkování za účelem ochrany veřejného zdraví nebude možná. A to i přesto, že se bude vycházet z předchozích zkušeností s vývojem vakcíny proti viru MERS, která se už dostala do předposlední druhé fáze klinického zkoušení. Současně to ale neznamená, že proces vývoje vakcíny proti novému koronaviru dospěje s jistotou do zdárného konce a že vakcína někdy vůbec k dispozici bude. Požadavky na nové očkovací látky jsou velmi vysoké a celý proces je navíc značně finančně náročný. Nepřímou ochranu očkováním však aktuálně využít můžeme. Nejen pro osoby cestující do Asie bude důležité očkování proti sezónní chřipce, aby nedošlo k současnému výskytu obou nákaz, jejíchž negativní vliv by se mohl vzájemným působením na dýchací cesty zesílit do závažného stavu i u osob, které nejsou starší či chronicky oslabené.

Jaká je tedy účinná prevence?
Na individuální osobní úrovni je klíčová hygiena rukou, to znamená mytí mýdlem po dobu alespoň 20 sekund anebo nanesení alkoholové dezinfekce na suché ruce, vč. konečků prstů v dostatečném množství schnoucím po dobu půl minuty. V rizikových místech s možným výskytem osob z Číny jako např. letadlo i ochranná obličejová rouška, resp. maska či jiná adekvátní ochrana nosu a úst. Běžné papírové roušky chrání víc okolí před člověkem s rouškou, který by mohl být infekční než daného člověka s rouškou před nakaženými kolem něj. Lidé si ale většinou pořizují roušky, aby chránili sebe, ne okolí před sebou. Vhodné k doporučení jsou např. antivirové respirátory s nanovlákny, které deklarují účinnost 99,9 % i na infekční patogeny včetně virů a odpovídají normám ISO 14971 a EN 14683. Běžná papírová rouška navíc za pár desítek minut dýcháním navlhne čímž se zvyšuje její průchodnost pro patogeny. Musela by se tedy pravidelně vyměňovat. Jistá ochrana to je, lepší než nemít žádnou, ale existují spolehlivější formy ochrany dýchacích cest.
Důležité je vyhýbat se v zahraničí blízkosti kašlajících a kýchajících osob, při pobytu v Číně oblastem se známým přenosem nového koronaviru a rovněž nekonzumovat nedostatečně tepelně zpracované jídlo a nebýt v kontaktu se zvířaty. Na úrovni státu bude klíčové, jak rychle dokáže každá individuální země odhalit a izolovat případného nakaženého předtím, než se začne pohybovat po příjezdu ze zahraničí v domácí populaci a virus šířit dál.

Je důvod bát se cestovat do zahraničí, zejména do Asie nebo do Číny?
Zatím není důvod doporučovat rušení plánované cesty, pokud se nejedná o místa přímo zasažená novým koronavirem na území Číny. Situace se však rychle vyvíjí a pravdou je, že potenciální návrat stovek miliónů lidí slavících lunární nový rok z Asie zpět do místa jejich bydliště v desítkách zemí světa koncem ledna představuje významné epidemiologické riziko. Toto období bude proto klíčové i z hlediska předpovědi možného dalšího vývoje situace. Plně se to tedy ukáže do poloviny února, kdy uplyne dvoutýdenní inkubační doba, která se u této nákazy předpokládá.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS.
odborný garant a předseda Lékařské rady
centra Očkování a cestovní medicíny Avenier
Avenier a.s.

Celou tiskovou zprávu k novému koronaviru si můžete stáhnout zde.

V chladnějším počasí se setkáváme s virovými onemocněními, jako je například chřipka, která způsobuje každoroční epidemie. V České republice způsobí onemocnění až u jednoho milionu obyvatel. Přečtěte si rozhovor s MUDr. Hanou Ševčíkovou, lékařkou centra Očkování a cestovní medicíny Avenier v Ostravě. Celý článek naleznete na stránkách eurozpravy.cz.

V exotických zemích se kontaktu se zvířaty nevyhnete. A tedy také riziku smrtelného onemocnění centrálního nervového systému – vzteklině. Přečtěte si článek o vzteklině s docentem Rastislavem Maďarem o očkování proti této nemoci na stránkách Českého rozhlasu.

Měli by se vlastním přístupem snažit chránit pacienty a sami jít příkladem, místo toho se ale většina zdravotníků v proočkovanosti proti chřipce příliš neliší od běžné populace. Situace se sice v posledních letech lehce zlepšuje a osvícené managementy nemocnic se snaží zaměstnancům očkování nabízet, procento očkovaných zdravotníků je však stále trestuhodně nízké. Právě nyní je přitom doba, kdy by měli zdravotníci, lidé v rizikových skupinách a nejlépe i všichni ostatní očkování podstoupit.
Celý článek si můžete přečíst na webových stránkách zdravotnickydenik.cz.

Poslechněte si rozhovor nejen o problematice proočkovanosti proti chřipce s docentem Rastislavem Maďarem.
Celý rozhovor naleznete na stránkách Českého rozhlasu.

Kromě nákupních seznamů je nutné myslet i na své zdraví a zvážit vhodná očkování, a to nejen při cestách do exotických zemí.
Doporučení přímo od doc. MUDr. Rastislava Maďara, garanta center Očkování a cestovní medicíny Avenier, si můžete přečíst v článku na webovém portálu idnes.cz.

Česko mělo loni nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy ze zemí Evropské unie. Případů bylo 712, což je nejvyšší počet od roku 2011. Víc nakažených ve světě zaznamenalo jen Rusko. Informace zazněla na zasedání Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu, informoval člen skupiny a předseda Lékařské rady center Očkování a cestovní medicíny Avenier Rastislav Maďar v tiskové zprávě.

Více informací si přečtěte v článku na webu zdravi.euro.cz.

Poslechněte si rozhovor s docentem Rastislavem Maďarech o klíšťatech, nemkocech, které přenášejí a jak se před nimi chránit.

Celý rozhovor k poslechu na webových stránkách Českého rozhlasu.

Ne za památkami, ne na návštěvu ke známým. Do Prahy v poslední době létají Rusové právě kvůli očkování. Nejčastěji jde o vakcínu proti meningokoku typu B. Za poslední rok a půl do Česka dorazily kvůli očkování desítky rodičů s dětmi.

Celý článek si můžete přečíst na webových stránkách serveru idnes.cz.

Česká republika hlásí nejvíce případů klíšťové encefalitidy z evropských zemí. Upozorňuje na to specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních chorob Rastislav Maďar. Proč tomu tak je? Klíšťatům vyhovuje česká příroda i klimatické podmínky.

Celý rozhovor si můžete poslechněte na webových stránkách Českého rozhlasu.

Zimní měsíce a začátek jara přímo lákají k exotickým dovoleným. Pokud také místo hor dáváte přednost cestě do teplých krajů, nezapomeňte si zjistit, co je v dané oblasti potřeba, včetně očkování, a co všechno vás může potkat. Místo romantického safari totiž můžete skončit ve špitálu, který má do našeho standardu hodně daleko, a jako nechtěný suvenýr si dovézt tropickou chorobu.

Více informací a doporučení si můžete přečíst v článku na webovém portálu tyden.cz.

Lidstvo během své historie čelilo řadě zdravotních hrozeb. Seznam těch, kterým čelíme v současnosti, vydala před pár dny Světová zdravotnická organizace (WHO). Mezi deset největších ohrožení zdraví lidstva se tak WHO vedle civilizačních onemocnění, jako je diabetes II. typu či choroby srdce a cév, dále antimikrobiální rezistence, špatné zdravotní péče nebo znečištění ovzduší a změn klimatu, zařadila také odmítání očkování. To se tak stalo globální zdravotní hrozbou.

Celý článek si můžete přečíst na webu zdravotnickydenik.cz.

Klíšťovou encefalitidou se letos za jedenáct měsíců nakazilo 690 lidí, což je o tři více než loni za celý rok. Počet nemocných je podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nejvyšší od roku 2006. 

Další podrobnosti si můžete přečíst v článku na webovém portálu ceskenoviny.cz.

Odpovědi našeho odborníka na otázky čtenářů tyden.cz týkající se chřipky a její prevence můžete najít zde.

Klíšťovou encefalitidou se ke konci září nakazilo o čtvrtinu lidí víc než loni. Nahlášeno bylo 540 případů, více je také nemocných s boreliózou. Vyplývá to ze statistika Státního zdravotního ústavu. Podle vedoucího Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislava Maďara zřejmě bude letošní rok nejhorší za posledních deset let.

Více infromací si ořečtěte v článku na webu zdravotnickydenik.cz.