Novinky

Po dvou letech poklesu zaznamenáváme v letošním roce v České republice nárůst klíšťové encefalitidy. Za jednotlivé měsíce tohoto roku se jedná o přibližně tolik případů jako za stejné období předchozích dvou let dohromady. I když nízká aktivita klíšťat na podzim nárůst případů zpomalila, počet nakažených se určitě nezastaví na počtu 533, který byl hlášený ke konci měsíce října. Pro srovnání, v roce 2015 bylo za stejné časové období, tj. za prvních 9 měsíců, hlášených 272 postižených klíšťovou encefalitidou.

„Letošní mírná zima a brzká aktivita klíšťat způsobily, že se první případy v ČR objevily už v únoru a k první nákaze se smrtelným průběhem došlo v dubnu. Aktivita klíšťat byla po velkou část května a června na nejvyšším možném stupni, tedy na desátém. Díky vhodnému počasí na jaře nastala houbařská sezóna poměrně brzy a dokonce i lesní plody dozrávaly dříve než po jiné roky. Kombinace těchto faktorů společně s relativně nízkou proočkovaností populace vede obvykle ke zvýšení počtu nakažených klíšťovou encefalitidou, včetně těch, kteří si následky po prodělané nemoci ponesou doživotně. Už teď, na prahu podzimu, je prakticky jisté, že i letos zůstane Česká republika na prvním místě v počtu případů této nemoci v rámci celé Evropské unie,“ komentuje aktuální stav Doc. MUDr. Rastislav Maďar, člen evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu (ISW-TBE).

Klíšťová encefalitida je jediná z celého spektra infekčních nemocí, u které drží ČR tento negativní evropský rekord už dlouhé období. „Nespecifická preventivní opatření v ochraně před nemoci přenášenými klíšťaty jako např. repelent či prohlídka těla jsou sice taky důležité, sama osobě však neposkytují úplnou jistotu. V ohnisku nákazy jsou mnohem častější než dospělé samičky menší nymfy, které na těle lehce přehlédneme, zejména ve vlasech, v intimní oblasti, podpaží nebo v jiných místech, kde je horší vizuální kontrola. Starší lidé bez brýlí si je lehce spletou se znamínkem. Tato chyba však může mít fatální následky. Navíc v sousedním Slovensku ale i v některých částech ČR letos přibyly i alimentární formy nákazy,“ doplňuje docent Rastislav Maďar.

Klíšťová encefalitida se dostala již do všech krajů ČR, situace se dynamicky mění a všechny ohniska s výskytem infikovaných klíšťat zdaleka nelze identifikovat a zmapovat. Vyskytují se čím dál výš, severněji a blíž k lidským obydlím než tomu bylo v minulosti. Přitom lze předpokládat, že se tato situace bude v budoucnu ještě více zhoršovat.

Účinnou specifickou ochranou je jedině včasná vakcinace. Podzim a zima jsou obdobím, kdy je možné zahájit standardní očkovací schéma, jež je prioritní zkráceným intervalům zrychleného používaného zejména v létě. Pokud do ordinace praktického lékaře vstoupí člověk, který se pohybuje v přírodě, měl by dostat doporučení zvážit očkování proti klíšťové encefalitidě. Není potřeba nikoho nutit, jen dát srozumitelnou radu a to bez toho, aby s tím začal samotný pacient. Naopak, rozmluvit zájemci o očkování bez medicínské kontraindikace tuto formu ochrany, jak se to občas v ordinacích primární péče děje, lze považovat při stávající epidemiologické situaci nejen v ČR za postup „non lege-artis“.

„Vakcíny proti klíšťové encefalitidě existují již desítky let, to znamená milióny aplikovaných dávek a detailní znalost jejich bezpečnostního profilu. Jinými slovy, praxe již tyto očkovací látky dostatečně prověřila nejen u nás, ale i v mnoha dalších zemích našeho kontinentu.“ uzavírá Rastislav Maďar. 

Nižší vlhkost vzduchu a méně slunečného záření v nadcházejících měsících prodlužují životaschopnost chřipkových virů v prostředí. Ideální podmínky pro přežití viru proto vznikají v zimním období. Ve světě mimo pandemické období chřipka každoročně způsobí 3 - 5 mil. závažných infekcí, z kterých 250 tis. až 500 tis. končí fatálně. Česká republika má za uplynulé roky desítky přímých obětí chřipky a stovky nepřímých dekompenzací základní nemoci (hypertenze, cukrovka apod.) nebo superinfekcí, když na chřipku nasedne např. pneumokok a způsobí fatální zápal plic. Podle údajů SZU se v ČR v rámci poslední chřipkové sezóny 2015/2016 vyskytlo 291 těžkých chřipkových infekcí, z toho 84 smrtelných případů způsobených u pacientů ve věku od 5 měsíců do 95 let.

„V současné sezóně 2016/2017 prozatím dominuje virus chřipky typu A H3N2, o něco méně se vyskytuje typ B, oba zatím však jen sporadicky bez epidemií. Momentálně převládají spíše nechřipkové adenoviry a rinoviry. Vloni byl nejčastější typ A H1N1 způsobující těžké případy infekce i u nerizikové části populace. Pro současnou sezónu jsou v České republice k dispozici jen dvě vakcíny - štěpená vakcína (Vaxigrip) a subjednotková (Influvac)“, uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.

Vylučování viru chřipky trvá v průměru 5 dnů, u dětí však až 2 týdny a u imunodeficitních osob dokonce i delší dobu. K přenosu dochází nejen přímo vzduchem ale i nepřímou cestou prostřednictvím kontaminovaných předmětů a rukou. Schopnost jeho přežití v životaschopné formě na kůži se odhaduje na 5 minut, na pevných neporózních materiálech (plast, kov) vydrží až 2 dny. Pokud je virus chřipky obalený hlenem, přežívá až 17 dnů. Ve zmraženém stavu přežívají viry chřipky velmi dlouhou dobu, až desítky let. Inaktivaci lze dosáhnout především teplem, nízkým pH a dezinfekcí.

„Současná proočkovanost v České republice je na úrovni 5- 7%  Žádná vyspělá země západní Evropy na tom není hůř! U seniorů v ČR se odhaduje 20-30 % přičemž Světová zdravotnická organizace doporučuje alespoň 75%. Jejich včasná preventivní vakcinace přitom snižuje riziko úmrtí až o 80 %“, uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.

Za Českou republikou v tomto ukazateli v rámci Evropy jsou hlavně balkánské země a bývalé země SSSR. Na další příčce pod Českou republikou je Kazachstán.

Proočkovanost proti chřipce je v USA každoročně mezi 40 - 50 % populace, v Kanadě, cca 30 %, víc než 20 % v Argentině, Chile, Panamě i v Mexiku. Evropské země Velká Británie, Finsko, Irsko a země Beneluxu jsou na úrovni 25%. V dalších zemích např. v Německu, Itálii, Izraeli, Maltě a Portugalsku je očkován každý pátý obyvatel (přes 20 %). Těsně pod touto hranicí je Španělsko.

„Velkým problémem je i nedostatečná očkovanost zdravotnických pracovníků. Riskují svoje zdraví, ale ohrožují i svoje rodiny a především pacienty“, doplňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Očkují se nejen dospělí ale i děti od 6 měsíců věku. V loňském roce se těžká chřipka vyskytla i ve velmi nízkém věku. Novorozence a nejmenší děti mohou chránit rodiče, prarodiče a další nejbližší kontakty svým očkováním. Očkování proti chřipce je vhodné i před pokusy o početí v rizikové sezóně.

U prvního očkování dítěte proti chřipce v životě se doporučují 2 dávky v odstupu 4 týdnů. Do 3 let věku je vhodné snížit dávku vakcíny na poloviční objem tj. 0,25 ml. Očkuje se přednostně do svalu ramena, u malých dětí do stehenního svalu. Vakcínu proti chřipce lze aplikovat v jeden den s jinou neživou i živou očkovací látkou, vždy však samostatně do jiného ramena. Vzhledem k téměř identickým rizikovým skupinám je vhodná simultánní aplikace s pneumokokovou vakcínou. Pokud nejsou vakcíny aplikované v jeden den, je nutné dodržet standardní odstup alespoň 2 týdny po neživých a 4 týdny po živých vakcínách.

Po dvou týdnech výrazného nárůstu počty nemocných žloutenkou v Brně opět klesly. Za minulý týden hygienici nově evidují třináct nemocných. Záchranou v nekontrolovatelné epidemii této vysoce infekční „nemoci špinavých rukou“ by mohlo být chladnější počasí. Podrobnější informace si můžete přečíst v článku na webovém portálu denik.cz.

Nadchází nejvhodnější doba na očkování proti chřipce. Každý rok si nechá vakcínu píchnout zhruba půl milionu Čechů. Nemocným a starým lidem, pro které by chřipka mohla znamenat vážné komplikace, platí očkování zdravotní pojišťovny. Další informace si můžete přečíst v článku na webovém portálu Českého rozhlasu.

V roce 2016 pozorujeme významný meziroční nárůst horečky dengue u českých cestovatelů - ke konci září je to o více než 200 % oproti rokům 2015 a 2014, kdy bylo za prvních 9 měsíců hlášeno 26 resp. 28 případů. Za období leden-září 2016 bylo v ČR evidováno 84 případů horečky dengue u pacientů nakažených v cizině, což je nejvyšší výskyt za posledních 10 let - nejen za prvních 9 měsíců ale celoročně. V roce 2015 bylo za celý rok hlášeno 40 případů dengue a v 2014 jen 35. Uvedený počet 84 letošních případů evidovaných do konce září je dokonce vyšší než za celé období (12 měsíců) 2006 až 2011 dohromady.

Už první nákaza v životě může být velmi nepříjemná, nemocného klinická nemoc připoutá na lůžko. Opakovaná infekce jiným typem viru dengue může vést ke krvácení a šoku s nepříznivou prognózou a možnými smrtelnými následky.I když se veřejnost obává zejména hojně medializované horečky Zika, právě horečka dengue, jejíž původci patří do stejné skupiny, je mnohem častější, rozšířenější a pro nakažené i více nebezpečná. Ne Zika ale dengue je tedy nejvýznamnější virovou infekcí přenášenou komáry. 

Přenos
Tak jako u horečky Zika, je hlavním přenašečem virů dengue  komár rodu Aedes s denní aktivitou. Na rozdíl od malárie je proto nákaza možná i v pravé poledne na náměstí velkého města v turisticky populární oblasti. Aedes spp. se množí i v malém množství vody zachyceném v odhozených nádobách, prázdných plechovkách, skořápkách kokosových ořechů, starých pneumatikách, miskách pod květináči, ucpaných odtokových rourách, nekrytých rezervoárech pitné, užitkové nebo dešťové vody apod. Onemocnění se proto vyskytuje ve většině zemí tropů a subtropů epidemicky zejména v období dešťů.

Endemické oblasti
Do roku 1970 se větší epidemie dengue vyskytovaly jen v 7 zemích, dnes je tato infekce endemická ve 128 státech světa, kde žije 40 % světové populace. Ročně je na světě hlášeno 50-100 mil. případů dengue, podle některých studií to však může být až 390 mil. Jen v Brazílii se vloni (2015) vyskytlo 1,5 mil. infekcí, což znamenalo trojnásobný meziroční nárůst. Největší problém představuje dengue v Latinské Americe (včetně Střední Ameriky) a v Asii.

Vzhledem k výskytu přenašečů - komárů Aedes albopictus (komár tygrovaný)i v jižní Evropě, hrozí import a dočasná endemizace i v populárních dovolenkových destinacích našeho kontinentu, kam zejména v teplém ročním období míří statistice českých turistů. Nepříjemnou zkušenost má s touto nemocí z minulých let portugalský ostrov Madeira, kde se v roce 2012 vyskytlo více než 2000 případů dengue a nemoc se následně rozšířila i na portugalskou pevninu a celkově do deseti evropských zemí.

Tento druh komárů má potenciál vykytovat se na evropském kontinentu i mnohem severněji než ve Středomoří, vhodné klimatické podmínky existují i v severním Německu, na jihu Skandinávie a ve Velké Británii, kde byl v září 2016 tento komár poprvé zachycený, konkrétně v Kentu na jihu země. Na našem území by se jeho domovem časem mohly stát jižní oblasti země, Čech i Moravy. Prozatím se však komár tygrovaný vyskytuje hlavně v pobřežním pásu Středozemního a Jaderského moře i na bulharském černomořském pobřeží.

Klinický obraz a diagnostika
Příznaky dengue jsou podobné jako u Ziky, obvykle však trvají déle a jsou intenzivnější, zejména náhle vzniklá horečka, úporné bolest svalů a kloubů, vyrážka.
Ročně si tato nemoc vyžádá na půl miliónu hospitalizací. se léčí klidem na lůžku, hydratací a analgetiky, ne však ibuprofenem ani kyselinou acetylsalicylovou. Specifický lék působící kauzálně přímo na virus dengue zatím neexistuje.

Vakcína
Pokusy o vývoj očkovací látky proti dengue začaly už v roce 1929, desítky let však nebyly úspěšné. První vakcína proti této nemoci (Dengvaxia) získala registraci až v prosinci 2015 v Mexiku, a následně v Brazílii a na Filipínách. V letošním roce by se však měla začít používat i v desítkách dalších zemí, kde se dengue endemicky vyskytuje. Tři dávky této očkovací látky se aplikují v odstupech 0-6-12 měsíců, určená je pro věkový interval 9 až 45 let. V ČR ani v Evropě zatím vakcína proti dengue dostupná není.

Prevence
Individuální ochranou je především pečlivé používání účinných repelentů, a to hlavně přes den, zejména ráno a před setměním, impregnace oblečení insekticidem, pomohou také sítě na okna a dveře, jelikož komár-přenašeč vstupuje i do lidských obydlí.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS.
Prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny

Zveme Vás na praktickou přednášku o cestovní medicíně odborného garanta Center očkování a cestovní medicíny Avenier Doc. MUDr. Rastislava Maďara.

Přednáška se koná v rámci cestovatelského festivalu Obzory v sobotu 12.11.2016. Zajímavá prezentace s bohatou fotografickou dokumentací s podtitulem Desatero ochrany zdraví na cestách proběhne od 12 do 13 h, více o přednášce si přečtěte zde. 

Současně můžete ve stejný den a na stejném místě shlédnout v rámci festivalu Obzory od 16:00 světovou premiéru dokumentárního filmu Čas pro Malawi o české humanitární pomoci v nejchudší zemi světa, na které se již 5 let podílí i společnost Avenier - další informace o promítání zde. Po projekci bude následovat diskuze s humanitárními lékaři.

Přijďte rozšířit své obzory!

12. – 13. 11. 2016 na Filozofické fakultě UK v Praze Cestovatelsko-outdoorový Festival Obzory chystá letos už potřetí pořádnou dávku adrenalinu, zábavy a poučení. Těšit se můžete na setkání s předními osobnostmi českého outdooru, extrémními sportovci i nevšedními cestovateli.

7 sálů, 30 osobností, 25 přednášek, 10 filmů a 25 workshopů - to vše podtržené skvělou atmosférou, setkáním s lidmi stejného ražení, ochutnávkou exotické kuchyně i hudby, předvánočním marketem užitečných dárků nebo večerní after-party a koncertem.

www.FestivalObzory.cz

Chřipkou každoročně onemocní přibližně 1-1,5 milionů lidí a v souvislosti s touto nemocí zaznamenáváme bohužel také úmrtí. Kompletní informace naleznete v článku na portálu parlamentnilisty.cz.

Zatímco nemocných s příušnicemi v poslední době přibylo, dnešní rodiče prakticky už ani neznají rizika některých dalších dětských nemocí. Díky očkování.

Přečtěte si rozhovor s docentem Rastislavem Maďarem o jeho působení a zkušenostech v rizikových oblastech v rámci neziskových mezinárodních humanitárních organizací. 

Rozhovor naleznete v článku na webovém portálu babyonline.cz.

V Jihomoravském kraji znovu narůstá počet nově nakažených žloutenkou. Za poslední týden přibylo 25 případů.

Další informace si můžete přečíst v článku na webovém portálu zdravi.euro.cz.

Andrea Brzobohatá odjela před šesti lety na hory. Tam jí však začalo být zle. Nejprve ji jen bolelo v krku, ale poté jí bylo hůř a hůř. Posléze se dozvěděla, že byla nakažená meningokokem.

Celý příběh a infomace o tomto onemocnění si přečtěte v článku na webovém portálu denik.cz.

Na Sofijském náměstí byl nově zřízen informační stánek zaměřený na prevenci infekčních chorob a očkování. Ten bude fungovat ve středu a následně 26. října a 9. 11. vždy od 9 do 16 hodin.

Americký kontinent dosáhl podle Panamerické zdravotnické organizace (PAHO) a Světové zdravotnické organizace (WHO) významný milník ve své historii. 

Jako první na světě deklaroval koncem září 2016 eliminaci spalniček ze svého území. Toto vysoce infekční a potenciálně velmi nebezpečné až smrtelné onemocnění bylo eliminováno díky 22letému intenzivnímu úsilí zahrnujícímu plošné očkování. Před začátkem masivní vakcinační kampaně v roce 1980 si spalničky každoročně ve světě vyžádaly 2,6 mil. životů ročně. Na americkém kontinentu mezi roky 1971 a 1979 způsobily více než 100tisíc úmrtí. Jedna ze studií odhadla, že plošné očkování a následná eliminace zabránili a zabrání nákaze jen v Latinské Americe a Karibské oblasti od r. 2000 do 2020 více než 3mil. případům nákazy a 16 tisícům úmrtí.

Jedná se o čtvrté onemocnění, které bylo komplexním preventivním přístupem a plošným očkováním z tohoto kontinentu eliminováno - po pravých neštovicích v r. 1971, přenosné dětské obrně v roce 1994 a zarděnkách v roce 2015.

Dosažení vysoké proočkovanosti nad 95 % populace a její udržení po dobu několika let by mohlo časem vést i k úplné eradikaci tohoto onemocnění ze všech zemí světa. Evropa zaznamenala v nedávné době vlivem různých nepodložených informací, fám a pomluv pokles proočkovanosti proti spalničkám, v některých zemích dokonce pod úroveň kolektivní imunity. K eliminaci spalniček na území našeho kontinentu proto v brzké době zřejmě nedojde.

Zájemci se mohou nechat očkovat buď prostřednictvím praktických lékařů, v ordinacích cestovní medicíny, případně v ambulanci infekčního oddělení.

Další informace se dočtete v článku na webovém portálu denik.cz.

Horečky, urputné bolesti hlavy a zvracení. První příznaky nakažení klíštětem přicházejí nenápadně, v důsledku nemoci však lidé mohou i zemřít. Na jižní Moravě se klíšťovou encefalitidou letos nakazilo zatím dvaatřicet lidí.

Více informací si přečtěte na webových stránkách denik.cz.